Vítáme Vás na stránkách Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče, která sdružuje hospice v ČR a přispívá k pozitivní proměně vztahu české společnosti ke smrti a umírání.
Nacházíte se na: ... » O Hospicích » Napsali nám

Napsali nám


 Vážení zaměstnanci, děkuji za projevenou účast k úmrtí mého tatínka... Jsme s celou rodinou rádi, že poslední dny svého života strávil ve vašem hospici. Váš přístup, o kterém jsme se mohli několikrát přesvědčit, byl vždy ne jenom profesionální, ale především velice lidský. Proto by jsem Vám všem chtěl ještě jednou poděkovat a poklonit se Vaší nesmírné citlivosti a krásnému přístupu k lidem které jste nikdy neviděli, ale staráte se o ně jako o vlastní. Vidíme kolem sebe hodně zloby, neštěstí a nenávisti. Kdykoli jsem přijel za tatínkem vždy na mne padla absolutní pohoda jako by jsem se ocitnul v jiném světě. I za tyto pocity Vám děkuji. Vždy na Vás budu s úctou vzpomínat.

(z dopisu syna pacienta, Hospic sv. Jana N. Neumanna, Prachatice)

Vážení, ráda bych touto cestou poděkovala za vzornou péči o mého manžela. Tak láskyplnou péči jsem opravdu neočekávala a jsem za ni všem, kteří se o mého manžela starali, neskutečně vděčná. Po mých zkušenostech z ostatních zdravotnických zařízení se nabízí otázka, proč to tak nejde i u nich.

(z dopisu manželky pacienta, Hospic Štrasburk, Praha 8)

Dobrý den, dnes je tomu právě 2 roky, co moje máma odešla do jiného světa. Posledních pár týdnů svého života strávila ve Vašem hospici a já denně děkuji Bohu, že nám bylo dáno setkat se právě s Vaším personálem v prostředí Vámi vytvořeném. Znovu a znovu si vybavuji dny, které jsem v hospici mohla prožívat v její společnosti. Byla klidná, usměvavá, uvolněná. Tím byla naplněná atmosféra celého hospice; každý, s kým jsem se u Vás setkala, měl kdykoliv povzbuzující úsměv, pár milých slov, chvilku na uvaření čaje, emoční podporu. Nikdy ani jediný náznak nevole, únavy, nesouhlasu, spěchu. Hluboce se před Vámi skláním a děkuji. Děkuji. Vzpomínám na Vás s láskou a pokorou, naučili jste mne hodně. Přeji Vám dny naplněné radostí, klidem a láskou.

(z dopisu dcery pacientky, Hospic sv. Jana N. Neumanna, Prachatice)

Děkuji Vám tímto způsobem za to, že jste přispěli každý svým dílem k důstojnému a pokud možno klidnému a bezbolestnému odchodu mé ženy z našeho života. Prožili jsme spolu čas, který mi umožnil pochopit obtížnost a odpovědnost Vaší práce. A hlavně její psychickou náročnost.

(z dopisu manžela pacientky, Hospic Štrasburk, Praha 8)

... Přesto všechno na Vás všechny moc myslím a jsem Vám moc vděčná za pomoc a podporu v těch těžkých chvílích. Jste andělé na zemi, obdivuji Vás za práci, kterou děláte, obdivuji Váš přístup k nemocným, k jejich blízkým. Nebýt Vás, nevím, jak bych to zvládala. Děkuji za to, že jsem mohla být v poslední chvíli s mamkou, že jste mi dodali potřebnou odvahu. Tak moc se lidé umírání bojí a přitom jsem v té chvíli cítila, že tam skutečně mám být. Přeji Vám všem hodně zdraví a díky, díky, díky.

(z dopisu dcery pacientky, Hospic sv. Jana N. Neumanna, Prachatice)

Dovoluji si tímto vyjádřit upřímný dík za pomoc, které se mi dostalo od Vaší sestřičky paní D. v minulých dnech. Díky této pomoci mohla prožít moje maminka své poslední dny klidně a důstojně ve svém domově a u své rodiny. Tváří v tvář této osobní zkušenosti jsem si teprve v plné šíři uvědomil, jak obdivuhodná je Vaše činnost a jak pomáhá ulehčit nejen nemocným, ale i jejich blízkým v té nejtěžší životní situaci. Přesvědčil jsem se zároveň, že tzv. domácí hospicová péče, kdy přicházíte za nemocnými do jejich vlastního prostředí, je skutečně báječný projekt, protože existuje jistě řada lidí, kteří by se jinak rádi postarali o svého těžce nemocného blízkého, ale potřebují někoho, kdo by jim pomohl a poradil.

(z dopisu syna pacientky, lékaře, Hospic Štrasburk, Praha 8)

Rakovina střev. Po několika měsících progrese a neúspěšné léčby, nastává poslední fáze. Všichni to víme, ale vzájemně se přesvědčujeme, že to bude dobré. Přijíždím s otcem do okresní nemocnice. Krvácí do plen, špatně dýchá, je ve stressu. Sháním doktora, sestry si nás přehazují, telefonují, neví. Po hodině přichází naštvaná doktorka: co si myslíte?, že jste tu sami?, víte co musím vyřídit pacientů? Následuje policejní výslech, konečně příjem na pokoj, kde se tísní šest starých pánů zjevně v těžkém stavu. Vlhký, močí a výkaly páchnoucí vzduch, někteří pacienti sténají, chrčí, mnozí určitě potřebují přebalit a umýt. Těla, jména, čísla diagnóz. Dělá se mi špatně po několika minutách, loučím se, ještě se zastavím na sesterně s bonboniérou, dvě sestřičky u kafe, za dveřmi zaslechnu "... ten novej příjem, ten dědek s rakovinou na čtyřce". Další práce, protivná, špinavá, páchnoucí práce za pár šupů. Lítost, frustrace, bezmoc, hořkost, vztek, já, personál, pacienti. Příští tři týdny denně hodinové návštěvy na kraji postele. Pocity viny (copak neumím tátovi zařídit ani důstojné umírání?). Dozvídám se o hospici, mluvím se sestrou Anežkou a už podle hlasu vím, že jsem správně. Přijíždíme do hospice, z budovy vychází 3 nebo 4 sestřičky, pomáhají s nosítky, otevírají dveře, představují se jmény, podávají nám ruce. Říkají, že jsou rády, a když se jim podívám do očí, tak jsem si jistý, že jsou rády. Světlý, prostorný pokoj, velká koupelna, toaleta, televize, moderní polohovací postel, přistýlka pro doprovod. Vůně, květiny v oknech, obrázky na stěnách. Nevtíravý zájem a úsměvy sestřiček. Odmítám kávu a kousám se do rtu, jestli se probudím. Po dvou týdnech otec zemřel. Ráno, mezi druhou a třetí lžičkou Nutridrinku. Umřel tiše a neokázale, tak jaký byl po celý život. Jsem rád, že vím jak umřel. Má matka, která byla celou dobu pobytu s ním, ho držela za ruku. Tak jako předtím 52 let. Byl to můj táta, měl jsem ho rád. A když ležel na smrtelné posteli, neviděl jsem staré, zchátralé tělo, ale člověka plného lásky a radosti, práce a zodpovědnosti, zálib i starostí. Jsem moc rád, že stejně ho viděly i sestřičky a ostatní úžasní lidé v hospici. Jsem jim za to nevýslovně vděčný.

(z dopisu syna pacienta, Hospic sv. Jana N. Neumanna, Prachatice)


Váš názor nás zajímá!

Napište nám Vaše připomínky, nápady i vlastní zkušenosti z oblasti hospicové péče.

Nepřehlédněte:

Zpravodaj Rovnováha - zpravodaj Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče.

Nadcházející akce: