Ve středu 18.6. proběhl v Poslanecké sněmovně kulatý stůl s názvem Rizika zákonné eutanázie. Byl reakcí na jarní konferenci zastánců eutanázie, kde senátorka V. Procházková (ANO) vyjevila svůj záměr předložit zákon na legalizaci tohoto institutu k zabíjení lidí. Kulatý stůl na podporu života až do jeho přirozeného konce svolala poslankyně Jana Bačíková (ODS). Za řečnickým pultem se vystřídalo spektrum odborníků – lékař, etik, žurnalista, politik, či ředitelé hospiců. Pojmenovali jak rizika zavedení eutanázie podpořené četnými zahraničními zkušenostmi, tak poukázali např. na manipulaci ve výkladu výzkumu veřejného mínění, ze kterého původně vyplynulo, že většina české populace podporuje eutanázii. Rovněž ukázali alternativní cestu a nepotřebnost eutanázie, totiž v praxi osvědčené nástroje hospicové péče a po jejím vzoru humanizaci dalších zdravotních a sociálních služeb. V tomto kontextu se eutanázie ukázala jako překonaná a nepotřebná.
Cennou zkušeností je zjištění, že lze mít a používat důkazní nástroje vůči obhájcům eutanázie na přirozené rovině, bez nutnosti teologické argumentace a náboženského slovníku. Tedy lze srozumitelně promluvit k profánnímu světu a navázat s ním kontakt tam, kde by věřícím lidem jinak jen málo rozuměl.
V auditoriu velkou většinou převažovali obhájci života různých profesí a odborností. Značnou část tvořili představitelé českých a moravských hospiců, kteří se sjeli do sněmovny z různých koutů vlasti. Mj. z Plzně, Mostu, Třeboně, Val. Meziříčí, Prachatic, Liberce, Prahy, Tábora, Lysé n. L., Rychnova n. Kn., Chebu aj. Přítomna byla i zakladatelka hospicového hnutí Marie Svatošová v ČR a několik poslanců. Chtělo by se říci – úspěch. Ale hlavní střetnutí teprve přijde po předložení zmiňovaného zákona. Že to bude obtížnější než dříve, je nasnadě. Veřejně se k eutanázii přihlásili s vidinou zisku voličských hlasů, kromě malých uskupení, už i reálné politické síly, jako např. Piráti, ANO, či STAN.
Ve veřejném prostoru jsou však málo slyšet ostatní skupiny společnosti. O to více musíme být slyšet a vidět my hospicáci. Máme každý kolem sebe poslance, jež můžeme oslovit. Známe regionální periodika, kam můžeme napsat. I televize, kde můžeme promluvit. Tak se nekrčme v koutě a vyjděme za nimi. Nabízíme dobrou věc, dobré dílo.
Robert Huneš
